Pages - Menu

pondělí 17. února 2014

Má leknínová pravda

Leknín 10 - 12/2013
Těžko přetěžko se mi píše tento blog :-(
I proto moje velká prodleva v psaní. Přepisoval jsem ho snad 100x. Připadám si totiž, jako kdybych zahodil tři měsíce snažení do kanálu. Jiné cesty však nebylo...


V posledním svém příspěvku nazvaném Městský zpravodaj aneb hledejme k sobě cestu jsem se vypsal z velkého úsilí jménem Leknín. To jsem však ještě netušil, že místo uspokojení z dokončeného díla přijde deziluze. Ale takové už asi naše město nyní je.


Redakční rada narazila na strop


Ačkoliv složení Redakční rady neslibovalo příliš dokonalou spolupráci (jsou nominováni politickými stranami v zastupitelstvu), tak nakonec Redakční rada dokázala spolupracovat a dokázala tvořit. I když nechybělo skřípání zubů, tak kompromisy a vzájemné mini ústupky se našly.

Nenašla se však vůle pro vzájemnou spolupráci s orgánem, který ji jmenoval - tedy Radou města. Respektive přesněji - od Rady města směrem k Redakční radě. Jaký to paradox, když si sama městská rada tuto redakční radu jmenuje. Na jednání městské rady jsem nikdy nebyl, nevím jak do hloubky jednotliví její členové řeší a vůbec zda mají možnost řešit to, co jim redakční rada připravuje za podklady. Ani nevím, zda se vůbec někdo zabývá zápisy z jednání redakční rady. Zřejmě to nikdo ani nečte...

Co mne k takovému resumé vede? Je to snadné: zásady pro vydávání Leknínu Rada města změnila - a co horší: změnila v bodech, které vyvolávaly spory a pnutí už v radě redakční. K mému překvapení však změnila vše ve prospěch jednoho úhlu pohledu, který v radě redakční zastával i současně člen rady městské. Možná je to náhoda. Možná správný soulad Rady města a člena redakční rady. Bohužel však to je nesoulad s návrhem toho, kdo vše připravil a předložil - tedy nesoulad s redakční radou.

Leknín je řízen Radou města, ne Redakční radou
Nemělo smysl být pod ním podepsán


Jak jsem již napsal ve svém minulém blogu - mělo dojít ke změně a přijetí zásad v první polovině ledna, nastala však doba dohadů. Dohadů smutnějších a dle mého i hloupějších, než v samotné přípravě nových zásad.

Mně osobně to ukázalo na jedno. Redakční rada nemá žádné slovo. 

Je pouze naoko. Pokusil jsem se ještě zareagovat, vyzval paní tajemnici, místostarostku i starostu a také kolegy z redakční rady. Odpovědi na maily z vedení města nepřicházely. Z redakční rady měl na věc stejný názor pouze Pavel Čejka. Bylo jasné, že Rada města si rozhodne jak chce ona a ne jak navrhuje její poradní orgán. Redakční rada tak pro mne ztratila ze dne na den svou podstatu a význam. Nemělo cenu dále v tomto pokračovat a být pod Leknínem podepsán.

Ve svém volném čase jsem Leknínu věnoval maximum. Mým cílem bylo přestat se stydět za městský zpravodaj. Dostat ho do souladu s Tiskovým zákonem a být hrdý na to, jak město umí své občany informovat. A to vše bez ohledu na jakékoliv politické přesvědčení či zájmové uskupení.

Leknín se za ty tři měsíce změnil. Obávám se však, že dále nedojde. Nestane se městským zpravodajem tak, jak je běžnou praxí v jiným městech či dokonce městečkách menších než je Heřmanův Městec. Důvod je prostý - vůle k takovému cíli není. 

Proto jsem i 29. ledna rezignoval na člena Redakční rady. Ještě ten den mne následoval Pavel Čejka. Zařadili jsme se do zástupu těch, co ve městě projevili snahu a následně vnitřně vyhořeli. Nebo spíš byli vyhořeni ?


Žádné komentáře:

Okomentovat