Pages - Menu

čtvrtek 25. února 2016

Normálně se napalubíš...

Bez mučení se přiznávám, že moje jazykové dovednosti nemají zrovna excelentní parametry. Vždy mne bavila ruština (díky nepřeberné možnosti improvizace za využití změkčení češtiny), zato němčina a angličtina mi vždy evokovala mluvu spíše se stroji, než s lidmi.

O to více mám rád češtinu a její kouzla.

Moje děti však vyrůstají ve zcela jiné době, než já a tak je pro ně právě angličtina jazykem téměř přirozeným k učení. K mé radosti si vybraly ve škole za oblíbenou i ruštinu a naše občasné "multilingvistické" rozhovory získaly ten správný základ. Rodinná dovolená je pak neopakovatelnou příležitostí k jazykovým obohacením.

Přidá-li se k rozhovorům s omladinou téma pracovní cesta do v jejich očích tolik obdivované Anglie, není daleko k ponaučením, která Vám v hlavě zůstanou daleko víc, než znalost angličtiny. Zkuste si spolu se mnou přehrát scénku s deseti a čtrnáctiletou ratoletí, které mají obavu o otce ve světě:

"Tati, jak tam vlastně jedeš?"
"Letím letadlem a pak po Anglii vlakem."
"No doufám, že máš s sebou někoho, kdo tě bude vodit..." (Důvěra v otce bývá nepřeberná)
"Neboj se, jede se mnou Tomík, ten mne ve štychu nenechá."
"Ještě že tak... Zopakoval sis aspoň základní slovíčka?"
"No, pokud se angličtina nezměnila, tak jsem je snad udržel."
"Schválně: když tě nekdo pošle na gejt van - co uděláš?"
"Nepodceňuj otce svého! Vyrazím přece za cedulemi GATE 1!" (Začínal jsem cítit převahu)
"A když po tobě budou chtít bórding pas?"
"Vytáhnu všechny papíry co mám a s pasem jim je s úsměvem předám."
"No... taky řešení..." (V očích svých potomků rychle vidím ústup ze slávy, snažím se proto o útok)
"A vy víte, co je v češtině bórding?"
"Napalubit se" (vyšlehne bez mrknutí oka ta starší)

Chvíli lapu po dechu, v hlavě mi myšlenky křižují sem a tam. Ty jo. V angličtině nejsem zrovna jistota sama, ale já ji teď nerozumím ani v češtině... Nesměle, záměrně nenuceně a současně i usrkávaje čaj se tedy ptám:

"Napalubit se? Co to jako je?" (v zápětí trochu dotazu lituji, potomstvo získává výraznou převahu)
"A jéjé, toho jsem se bála," začíná ta mladší a starší hned kontruje:
"Board = paluba, přidá-li se ing jedná se o sloveso. Jaké jiné bys z toho chtěl jako udělat?"
"Aha, paluba... tak snad nalodit se ne?" (pokouším se nesměle vrátit do hry)
"Bože tati, ty se chceš nalodit na letadlo?"

Argumenty nejsou, mozek těká sem i tam. Děti vítězí na celé čáře. Jediné co jde v tuto chvíli dělat, je odklonit rozhovor jiným směrem. Nejlépe se skrytým úplatkem, kde bude zřejmé, že otec je významný prvek v rodině.

"A co byste chtěly přivézt? Máte nějakou englickou touhu?"
"Přivez fadž, ale klasik. Aspoň tři, chtěla bych dát i Zuzce." (ta starší mi fakt ze situace nepomáhá)
"Dobrá, a co to jako je?" (proč jen dospělý člověk opakuje chyby v rozhovoru se svým potomkem?)
"A jéjé, toho jsem se bála," zapojuje se se svou tradiční hláškou do hovoru ta mladší,
"Taková dobrá tyčinka, stačí, když budeš hledat očima FUDGE," začíná mne vysvobozovat ta starší - "Chceš poradit, jak se řekne: třikrát fadž prosím?"
"To zvládnu: Fadž plís - tsenkjú, fadž plís - tsenkjú, fadž plís - tsenkjú." (obě dcery na mne hledí vyděšeně)
"No možná bude lepší, když poprosíš Tomáše..."

Rozhovor je u konce a já zrovna body u svých dětí nezískal. Těžko teď už něco doženu. Napalubím se a odlétám už zítra. Tak snad mne v tom Tomík nenechá, držte mi pěsti!



2 komentáře:

  1. Tak konečně jsme se dočkali! Fanclub děkuje svému autorovi. Autor snad můj komentář pochopí a s humorem přijme.

    OdpovědětVymazat
  2. Véry gód fadr. Ajem in d sejm šit .... :-D

    OdpovědětVymazat